pondělí 10. února 2014

Všechno je to v hlavě.

Ano, všechno je jen v hlavě.
Psychika má obrovský vliv. Na všechno. 
Co se týče hubnutí, zdravého životního stylu, posilování, nabírání svalů, rýsování postavy... nebude tomu jinak a naše psychika hraje nezastupitelnou roli.


Když jdu běhat s tím, že uběhnu aspoň 3 km, nakonec jich z toho je třeba 8. 
Když jdu běhat s tím, že si dám dnes těch kilometrů minimálně 6, uběhnu sotva 2. Proč?
Protože v prvním případě nemám takové cíle a snadno je překonám. A následně ze sebe mám neskutečnou radost! V případě druhém jdu běhat už s tím, že mě to zničí, že to nedám a podobně.. a nakonec to taky tak dopadne. Skončím dřív.
Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně.. každopádně takhle to u mě funguje. Občas, ne vždy. :D
Můj kamarád se jednoho dne vydal běhat s tím, že překoná svou dosavadní hranici 6 km v kuse. 
Nakonec z toho bylo krásných 22 kilometrů bez jediného zastavení a zaváhání. Že to nechápete? Já taky ne. Ale je to krásný důkaz toho, že všechno je jen v hlavě. Když si řeknete, že to prostě hecnete a že to dáte, tak to dáte. Ty nohy vás udrží. Srdce vám z těla nevyskočí. Udýcháte to. A uběhnete to!
Člověk by si měl stanovovat cíle reálné, ale když na to přijde, proč se trošku nevyhecovat? Pak z toho je radost dvojnásobná.


Ten hlas v hlavě!
Když opravdu nemůžete, dokončujete sérii, dejte do toho všechno. 
Jediný, kdo to může ovlivnit, jste vy sami. Jen vy! Není to skvělé?
Řekněte si "nejseš přece žádný máslo, opři se do toho". Ono to pomůže. 
Motivace není nikdy dost. Já, když mám nějaké problémy s motivací a tak, zajdu na stránky jako třeba tumblr a nebo pinterest a už sjíždím motivační obrázky, fotky fitnessek, nakopávající hesla..
A najednou mám chuť vylítnout ze židle a jít něco dělat. A většinou to tak dopadne. A to je účel!
Celou dobu je to jen a jen v hlavě. V jednu chvíli můžu být líná cokoliv dělat a v druhé chvíli už jsem připravená vyběhnout.

Momentálně jsem už týden bez pohybu (ano, týden! ..ta angína je mrcha.) a jsem na pokraji šílenství. Neskutečně mi to chybí. Jsem bez nálady, protivná, podrážděná.. A říkám si, že kdybych si třeba chvilku zaposilovala na TRX nebo kdybych si zaplavala, bylo by to  hned lepší.
Vím, že za týden se to nezblázní a já to přežiju, ale opět. Ta psychika. Dělá to hrozně moc.
Nemluvě o tom, že jak člověk nic nedělá, je furt doma, válí se, myslí neustále jen na to jedno. Na jídlo!
Ze začátku jsem nic moc nejedla, jak jsem měla horečku a bolelo mě v krku, tak ani nebyla chuť ani nic. Ale teď? Sežrala bych (s prominutim), co najdu!
To je taky zajímavý. Když cvičím, většinou k tomu dodržuju zdravou stravu. A nemám zbytečné chutě na sladké a podobně. Dneska? Děs a hrůza. Chudák čokoláda. Chudák já.


Co se týče jídla, mám na to názor takový, že když si někdo dá kousek čokolády s tím, že to bude ok a že se mu nic nestane a náležitě si to užije, tak to tak opravdu bude. Bude to OK. 
Když si to někdo dá s tím, že po tom určitě přibere a že to je teda hrůza a kdesi cosi a bude se tím stresovat a bude nervní, tak to už OK úplně neni. (a přibere po tom deset kilo!)
A věřím tomu, že to je mnohem horší, než když si to dáte bez výčitek. 
Ta psychika.

Ale to vy už všichni dávno víte a znáte a je to ohraná písnička.
Ale jak se říká - opakování je matka moudrosti. :-)



Občas mě mrzí, že nemám tak silnou vůli, jak bych chtěla mít. 
Když bych na sebe byla opravdu přísná, už bych mohla být dávno někde jinde. 
Ale co. 
Na vůli je fajn to, že jí můžeme neustále upevňovat a můžeme se zlepšovat.
A navíc! Nikdo není dokonalý. :-)
Tím nechci říct, ať se na to všechno vykašlem..Jen že není každý den posvícení. 
Když nad tím tak přemýšlím, ani nevím, kdy u mě bylo to posvícení naposledy :D
Zařídila jsem se podle obrázku výše a dala jsem si mandlovou Rittersportku. Zabila jsem tím dvě mouchy jednou ranou, jako bonus jsem doplnila hladinku cukru (takže mi ta bakalářka půjde teď dost od ruky) a ještě k tomu se v názvu této čokolády ukrývá slovo sport a to prostě nemůže být náhoda. 
Čokoláda určená sportovcům!

Přeji hezký začátek týdne :-) 
P.S.Zacvičte si i za mě, protože já si dám ještě pár dní pohov. (Pak se do toho ale opřu! A budu plná sil! :D )
P.S.2 Užívejte si jarní počasí, protože na jaře bude zima!

29 komentářů:

  1. Mam na to stejny nazor. Snazim se to moje hreseni ve strave nehrotit, i kdyz bych samozrejme rada mela silnejsi vuli. :))

    OdpovědětVymazat
  2. Přesně tak, naprosto souhlasím :) A 22 km obdivuju!! Taky to jednou dám, ale to bych zase nejdřív musela začít běhat :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky to obdivuju. :-D
      No to já taky.. ale ono to půjde a do léta dáme 20 jako nic :-)

      Vymazat
    2. Však jasný :D Dneska je docela hezky, tak jsem přemýšlela, že vyběhnu. No, ale asi zase skončím v posilovně :D Bohužel nemám žádné dlouhé věci a na krátké je stále zima.

      Vymazat
    3. Tak to raději ta posilovna :-)
      Já když jsem minulý víkend vyběhla v krátkém, odnesla jsem to angínou :-D

      Vymazat
  3. Mě dnes čeká TRX, ale asi mě to dorovná. Už teď mě bolí v krku, a to mi teprve začal semestr. Tak se pořádně vylež, neni nic horšího než přechozenej a přecvičenej bacil. :-)

    JInak s tou stravou to mám úplně stejně, když do toho sportuji, tak nějak mě ani nenapadne jíst neuspořádaně, ale jakmile necvičím, je to samé čokoládka támhle, plátek sýra támhle.. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, je to děsný!!! :D
      Doufám, že sis TRX užila :)

      Vymazat
  4. tak at se brzo uzdravíš.Dny když nesportuju, tak mi šíleně chybí endorfiny :D S tím, že je to hlavě plně souhlasím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to děsný, já už mam úplnej absťák!!

      Vymazat
  5. no mám pocit, že tak 70 procent článku je jako bych ho sama psala, i z té Ritesportky sem si jednou dělala srandu, že je to přece čokoška pro sportovce a s tou psychikou máš naprostou pravdu, tolik věcí je s hlavou spojených a s jídlem a sportem to mám podobně, když nemůžu cvičit (a nemám svůj režim) jde všechno do háje, ale zase si myslím, že je to jen mou hlavou, protože už k tomu tak automaticky přistupuji:/

    OdpovědětVymazat
  6. tak věta "nejseš přece žádný máslo, opři se do toho" mě pobavila :D
    jinak super článek, psychika u mě hraje obrovskou roli..i kdybych byla na pokraji sil, ale v hlavě mi něco bude říkat, že to ještě dokážu, tak to prostě dokážu!! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je dobře! :D
      Děkuju :-) pravda, pravda

      Vymazat
  7. Naprosto souhlasím, mám to úplně stejně. Když už mě to třeba při posilování bolí, vzpomenu si na ty obrázky fitnessek a dokončím to snadněji. Při běhání mi pomáhá zaměstnat mysl něčím úplně jiným. Tím myšlenkám nedávám prostor pro ty negativní jak už nemůžu a tak;) Brzy se uzdrav!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak tak :-)
      U toho běhání to je fakt.. když člověk začne přemýšlet na něčím úplně jinym, pak najednou uběhne jakej kus ani neví jak :D

      Vymazat
  8. hezkej a pravdivej článek, jen nevím proč, ale dostala jsem při čtení chuť na brambůrky, takže si půjdu zacvičit:D

    OdpovědětVymazat
  9. takový článek byl potřeba a naprosto s tebou souhlasím, psychika je velmi důležitá a motivace taktéž :-) já ji bohužel moc nemám a nikdy jsem neměla, ani si nevěřila a to s tím běhaním a překonáváním svých sil je absolutně úžasné...musím začít běhat, ihned ! :-D
    pěkně se vykurýruj a bude to fajn, až budeš zdravá ta ksi krásně pořádně dáš do těla a vynahradíš si to :-) <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejhorší je začít, no.. :-)
      Děkuju :-))

      Vymazat
  10. To je krásný článek. Naprosto se vším souhlasím :) Psychika je dle mě tak 75% úspěchu. Jinak jsem se právě nasnídala, docvičila a je mi hej. Jo, psychika chrochtá blahem :D :)

    OdpovědětVymazat
  11. Moc pěkný článek, a jak pravdivý... kéž bychom si všechno tohle uvědomovali častěji :)) Nicméně, přeji brzké uzdravení, chápu jak ti musí pohyb chybět, ale o to víc se na něj těšíš a pak do toho i víc dáš a příště uběhneš ještě víc ( tak o tom nezapomeň poreferovat! ). :))

    OdpovědětVymazat
  12. Hodně štěstí v boji s angínou, nakopej jí zadek!:D
    A jinak s článkem naprosto souhlasím, hlavně co se týče stanovování si cílů. Takhle to mám skoro pokaždé se cvičením...když moc přemýšlím nad tím, jaká videa budu cvičit a jak dlouho, tak se zdeptám ještě předtím a vůbec se mi do toho nechce./ Naopak když jedu spontánně, tak podám lepší výkon:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak!!! :-)
      A děkuju, už jsem jí nakopala :-D

      Vymazat
  13. Hlava je mrcha, když je problém s ní, je problém pak všude. To znám. :D Hlavně se co nejlépe uzdrav, ať je zase dobře a můžeš dělat to, co tě baví. :) Já mám teď lehký problém s nohou, tak se taky trápím a čekám, až to zmizí. :D Budeme si držet palce. :) A rozhodně se nezatěžuj tím, co v období nemoci sníš a co nesníš. Prostě si to užívej, vymáčkni i z toho nějaké pozitivum! :) Pak to půjde lépe. :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář :-)