středa 28. ledna 2015

Je cvičení droga?

Kdyby mi někdo před pár lety řekl, že budu někdy vstávat před šestou hodinou ranní jenom kvůli tomu, abych si stihla zacvičit a abych stihla ve fitku "břišní buchty", nejspíš bych se mu vysmála. A nejspíš dost hlasitě.
Ale lidi se mění.


úterý 13. ledna 2015

Recept: mrkvový minidortík

Ahoj!
Leden je prokrastinační období, tak peču a užívám si snídaně a jejich přípravu více než obvykle (ok, pak ještě v květnu :D ). Když jde pak do tuhého, jako třeba dnes, tak raději píšu článek na blog.
A dnes je to recept na super mini carrot cake, nebo chcete-li mrkvičkový dort. Dortík.
Když bych udělala velký, nesnědlo by se to, takže radši miniporce. Tam je jistota, že to někdo (já) sní.


pondělí 29. prosince 2014

A jaký byl ten Váš?

Krásné zasněžené ráno poledne!
Rok 2014 se nám pomalu, ale jistě chýlí ke konci. Jaký byl? No. Plný změn! Tedy alespoň pro mě. :-)






neděle 30. listopadu 2014

Buráček má narozeniny!

Krásnou adventní neděli!
Ano ano, je listopad a my už tady máme první advent. :-)
Na počest začátku celého toho bláznivého a krásného období zároveň jsem se včera byla podívat na rozsvícení vánočního stromku, trošku se nechat zbláznit tou atmosférou (popravdě to se mnou moc nehlo... asi že jsem si nekoupila žádný punč nebo co) a dnes jsem koupila první vánoční dárky.
No a protože je ještě listopad, Buráček, neboli tento blog (né já) slaví své první narozeniny.
A to si zaslouží svůj příspěvek, že ano?

Ano, jsem si vědoma toho, že kvalita fotek je příšerná a muj mobil fotí jako v roce nula, ale nebyl po ruce lepší stroj.

pátek 31. října 2014

What's wrong with me?

Krásný pátek!
Ano, pátek večer.
Co dělá většina lidí v mém věku? Je na párty.
Co dělám já? Píšu článek na blog.
A popíjím u toho čaj. V pátek večer. Ano.
A aby toho nebylo málo, ten článek je o jídle. O ovesné kaši. O vajíčkách. O syrečku. A tak podobně.

Užijte si fotku ovesné kaše, na nějakou dobu je poslední. :D

Původně jsem chtěla napsat článek o bílkovinách...rozumějte: napsat několik bílkovinných bomb, bez kterých by to prostě nešlo, né vás zahlcovat žvástama o tom, jak jsou bílkoviny důležité pro naše svaly a tak dále.

Nakonec je ten článek opět o všem a o ničem. Aneb o mně a o mém jídelníčku a pohledu na jídlo. Pokud se zrovna nenacházíte na nějaké hallowenské party, pojďte se tomu se mnou podívat na zoubek.

Poslední dobou mi celkem docházejí nápady a můj jídelníček začíná být jeden velký stereotyp (a možná kvůli tomu sahám stále častěji po nezdravých věcech). Takže vlastně žiju spíš unhealthy. Nebo možná 50x50. Žádný 80x20 a už vůbec ne 100x0.
Nejvtipnější na tom je, že na postavu to má vliv spíše pozitivní.

Byly časy, kdy jsem měla několik potravin, které jely pořád dokola. To byl tvaroh, vajíčka, cizrna, tuňák, ovesné vločky, arašídové máslo, ovoce, zelenina a ještě pár dalších věcí. Takže kašička k snídani, k obědu tuňák s cizrnou, k svačině tvaroh, k večeři vajíčka. V jakékoliv podobě (syrová vajíčka ale teda ne, to by teda jako nešlo).


Nenapadlo by mě dát si k večeři něco jiného. Nenapadlo by mě dát si po večeři čokoládku (dobře, to by mě napadlo, ale nebrala bych to jako každodenní záležitost jako teď.) Nenapadlo by mě snídat slanou věc (např. vajíčka). Nenapadlo by mě posvačit hamburger. Pravej americkej. Né mcdonaldovskej shit. Ale stejně je to burger.

Za poslední měsíc jsem si ovesnou kaši udělala párkrát a ani jednou jsem jí nedojedla! (A když mi byla onehdá (předevčírem) zima a já se chtěla zahřát odpoledne ovesnou kaší, sice mě to zahřálo, ale skončila jsem zhruba u čtvrtého sousta). A ani si tam nedávám arašídové máslo. Raději si k snídani udělám míchaná vajíčka a k tomu si dám třeba avokádo. A zeleninu (K SNÍDANI!) A kus ovoce. A nebo si udělám palačinky. Normální palačinky z celozrnné mouky. S domácí marmeládou.
Ale ovesnou kaši prostě nedokážu dojíst i přesto, že si tam dávám upgrady jako třeba Nutellu. (Ano, správně, Nutellu! Krucinál! Ani tohle nepomohlo!)
Je mi z toho docela smutno a asi se zhroutí celý svět.
Nejradši bych snídala každý den v kavárnách. Joooo, to by se mi líbilo!
A jelikož je teď můj studentský život opět (bohužel, bohudík) v plném proudu (a díky tomu právě objevuji spoustu úžasných kaváren! opět bohužel bohudík) a já neustále pendluju mezi třemi od sebe celkem vzdálenými městy, musím s sebou neustále nosit krabičky. A do těch krabiček si většinou dám stejně jen:
1) cizrna s něčím
2) tvaroh s něčím
A bojím se, že tohle mě za chvíli začne taky štvát. :D
Ono takový míchaný vajíčka se blbě přenáší. A abych si namazala rohlík paštikou nebo si vzala miňonky, tak takhle brutálně se to moje stravování zase nezměnilo.

Ale proč tento článek vlastně píšu?
Hm, já vlastně nevím.
Asi abych vám sdělila, že občas přijde krize. A že se v té krizi momentálně nacházím.
Ne, píšu to proto, abyste mě uklidnili a řekli mi, že za chvíli zase najedu do svých kolejí a budu milovat ovesnou s máslíčkem!!!
Ne, píšu to proto, aby ses, Barboro, uklidnila a začala zkoušet nové recepty, experimenty a potraviny!
A taky by mě zajímalo, jestli někdo má/měl stejný problém.
A taky by mě zajímalo, jestli si s sebou taháte krabičky a na hulváta je vytáhnete třeba v Brně na nádraží a poobědváte/posvačíte na stojáka.
A taky by mě zajímalo, co nejraději snídate.
Kromě ovesných kaší.

No ale jedna věc je jistá. Miluju jídlo. A vy?

Mějte co nejhezčí víkend!

P.S. Heslo trapný článek než-li žádný, je pěkná blbost. Než tohle, to raději žádný, že ano.
P.S.2 Jo, to, co jsem napsala tou kurzívou, to se mi líbí. Začnu zkoušet nové recepty a potraviny a tak.
To jsem si ten problémek hezky vyřešila!
P.S.3 Tenhle článek je vlastně úplně zbytečnej a kromě zjištění, že mi přestaly chutnat ovesný kaše, vám nepřinese zhola nic. Aneb jak přijít o polovinu třičtvrtě čtenářů během jednoho dne. (Kdybyste nevěděli jak na to, ráda a ochotně poradím)
P.S.4 JÁ jen ráda věci dramatizuju, Keep calm.